Proč nosit přilbu na lyže?

Lyžování již není takové jako dříve

• lyžuje se rychleji
• pohyb lyžaře je méně předvídatelný
• carvingová lyže umí lyžaře katapultovat mimo trať
• vzrostla hustota provozu na sjezdovkách
• umělý sníh je tvrdý jak kámen
• mimo sjezdovky číhají kameny a skály

Časy se mění a s nimi i lyžování. Existuje několik faktorů, které náš milovaný sport z hlediska bezpečnosti v poslední době hodně mění a posunují trochu jinam.   Rychlost V posledních letech zaznamenalo sjezdové lyžování díky vykrojeným lyžím a stím spojenou jízdou po hraně výrazné změny v technice, stylu a hlavně v rychlosti, kterou nám umožňují projet zatáčkou. Díky jejich schopnosti „vykroutit“ oblouk o minimálním radiusu bez ztráty rychlosti se jízda stává pro okolí mnohem méně předvídatelná. A to někdy i pro samotného jezdce, jak mnozí z vlastní zkušenosti jistě ví… Dříve se samozřejmě také „lítalo“ šusem, nebylo však tak šíleně snadné radikálně změnit ve velké rychlosti směr. Není proto náhodou, že ve statistikách Horské služby prudce stoupají případy srážek lyžařů, kteří si nečekaně zkřížili dráhy. Jestli se dříve zdála přilba při sjezdovém lyžování zbytečná, v současné době by pro její používání mělo hrát už jen stále se zvyšující rychlost a dynamika tohoto sportu.   Trochu srovnání

• jízda na inline bruslích – do 35 km/h. Přilba se často používá.
• jízda na kole – do 70 km/h. Cyklista bez přilby je spíše výjimkou.
• jízda na mopedu – do 80 km/h. Přilba povinná!
• jízda na lyžích – i ke 100 km/h! …???…

Hustota provozu Lyžařské areály se modernizují, staré pomalé kotvové vleky stále častěji nahrazují moderní sedačkové lanovky smnohem větší kapacitou a fronty na vlek už nejsou, co bývaly. A po lyžích si šlapající davy nedočkavců z front se nyní místo tísnění při čekání na vlek hromadí na kopcích, kde sjezdovek rozhodně výrazně nepřibylo a hustota provozu by si někdy skoro zasloužila hlášení v radiu v relaci o dopravních zácpách.   Sníh S bezesporu nezbytným rozmachem umělého zasněžování přichází také jiná kvalita sněhu. Sníh na sjezdovkách je stále méně často tou úžasnou peřinou, do které padat nebývá nic nepříjemného, ale stále častěji preparovanou tvrdou pistou „vyžehlenou“ rolbami a díky technickému sněhu už jen při náznaku mrazu ztvrdlou na beton. Na vykrajování carvingových sinusoid je to ideální terén, ne však už při pádu. Pěkně sedřený obličej nebo otřes mozku nejsou na takovém sněhu výjimečné.   Freeride Kdo se o tohle free lyžování trochu víc zajímá, ví, že přilba je nejen jedním z několika chráničů těla jezdce – ale určitě tím nejdůležitějším! Freeride, to není jen prašanové nekonečno, ale taky skály, stromy, stěny trhlin… Hlavou se v tvrdosti s něčím takovým neradno měřit.   Les V českých a moravských horách se to freeridovými terény zrovna nehemží, ale drtivá většina sjezdovek je vlastně užším či širším lesním průsekem, kde k potkání stoletého smrku není nikdy daleko – zvlášť při rychlejší jízdě. Nejen loňská úmrtí jsou toho svědky.   Budoucnost Když před pár lety nastal jakýsi boom horské a trekkingové cyklistiky, používání přileb se velice rychle rozšířilo a stalo se přímo jakousi image – cyklista bez přilby – poloviční cyklista. V lyžování tento trend zatím poněkud pokulhává. Bezdůvodně. V alpských střediscích je velice dobře vidět, jakým směrem se názory na používání přilby posouvají. Letos byla ustanovena první zákonná povinnost používání přileb pro děti do 14 let v Itálii. Zákonodárci ovšem jen kopírují myšlení a obecné potřeby. Těžko někde uvidíte lyžařský plakát nebo billboard, na kterém má „drsný jezdec“ na hlavě jen čepici. Po alpských svazích se prohání stále více „opřilbovaných“, převážně mladých lyžařů. Nevadí, že mnozí z nich nepoužívají přilbu zejména jako doplněk, kterým chtějí upozornit na svou příslušnost do skupiny lyžařských expertů a freeriderů.